Kletba markomanské královny



MOBA, Brno 2011, ISBN 987-80-243-4228-3

Kmotry  knihy byli  Ing. Marie Škorpíková, knihovnice v Ratíškovicích,  a  PhDr. Radim Šťastný, místostarosta v Ratíškovicích.

Detektivní román získal 2. místo v 7. ročníku literární soutěže O poklad byzantského kupce

Objev starobylé hrobky markomanské královny  Fritigil odstartoval v městyse Čertův Důl vlnu záhadných událostí.  Lidé, kteří se na jejím nalezení podíleli, umírají opravdu podivným způsobem.  Má jejich smrt na svědomí mocná kletba, která podle pověsti hrobku chrání,  nebo toho jen někdo využil?

To vyšetřují dvě mladé policistky Regina a Slávka a ctižádostivý novinář Fred, specializující se na kriminální případy. Pátrají na staré faře s rozsáhlým komplexem katakomb a v místním muzeu, které je zaměřeno na lidovou magii. Mají věřit například tomu, že jednu oběť zakousl  šestnáct set let starý vlk, či dokonce vlkodlak? Ovšem nejen případ, ale také vztahy trojice hrdinů jsou poněkud zapeklité. Ukáže se, že minulost nelze  jen tak jednoduše hodit za hlavu.

 

Úryvek

V noci ale Slávka procitla. Něco ji přinutilo vrátit se do bdělého stavu. Spát v cizím prostředí jí nedělalo problémy, ale stará fara jí trošku naháněla hrůzu, a tak její podvědomí preventivně hlídkovalo.

Otevřela oči a hleděla do tmy. Ta byla opravdu dokonalá. Žádná pouliční lampa se nepokoušela zničit její neproniknutelnost. Návrší, na němž kostel s farou stály, ovládla královna noci.

Opět nějaký zvuk!

Nadzvedla se na loktech a špicovala uši.

Znovu!

Hodiny vedle postele červeně zářily půlnoc.

Znovu!

Byly to kroky. Duněly, jako by vycházely odněkud ze záhrobí.

Tiše vyklouzla z postele a bosa seběhla dolů do haly, zpod níž ty kroky slyšela.

Najednou ztichly. Také ona strnula na studené dlažbě haly a neodvažovala se hnout. Ten dole přece ťapání jejích bosých chodidel nemohl slyšet. Nebo ano?

Stála dlouho a téměř ani nedýchala. Srdce jí zběsile tlouklo a její fantazie ze tmy vyčarovávala přízraky, mátohy, zjevení a vyzáblé, chřestící kostlivce. Ruce a nohy měla jako z ledu.

Zvuky se již neozvaly. Náhle si nebyla jistá, co slyšela, a za další chvíli, jestli vůbec něco slyšela, jestli jí její rozjitřená mysl nepředvedla nějakou šalbu.

Co to bylo? Pokud to vůbec bylo!

Vrátila se do bezpečí teploučké postele rozhodnutá za světla prozkoumat sklepení fary.